SICÍLIE 

V dubnu 2022 trávíme týden na italském ostrově Sicílie.

Letíme s Wizzairem do městečka Catanie. V Catanii se nijak nezdržujeme a náš první cíl je horské město Enna v centru Sicílie. V jasné dny je toto město viditelné téměž z kteréhokoliv místa v sicilském vnitrozemí.

Leží v nadmořské výšce 935 metrů. Nejvýše položené hlavní provinční město v Itálii.

Středověké centrum města, pevnost Castello di Lombardia, postavená na nejvýchodnějším skalním výběžku s jednou s mála dochovalých věží Torre Pisano a skála Rocca di Cerere s výhledem na městečko Calascibetta a sicilské vnitrozemí. Právě probíhá týdenní festival Proccesione della Settimana Santa, který probíhá od květné neděle do Velikonoční neděle, jejímž závěrem je oslava Kristova zmrtvýchvstání.

Druhý den vstáváme na východ slunce, který se rozhodně vyplatil. Ranní italská káva hned pak. V Enně jsme ochutnali nejlepší croissanty i capucino.

Vyrážíme do Údolí chrámů a historického město Agrigento. Největší archeologická lokalita na světě. Areál je také zapsán na seznamu UNESCO. Najdeme tu starověké chrámy obklopené olivovníky a mandlovníky. Údolí chrámů není ale vlastně údolím, najdeme ho na kopci nad městem. V západní části areálu najdeme přírodní ráj v podobě zahrady Kolymbetra. Zahrada plná pomerančovníků, olivovníků a jiných citrusů. Nemůžeme vynechat bělostné útesy ve tvaru obrovského schodiště Skala dei Turchi. Pod skálou je schovaná bílá písečná pláž, která je pojmenována po arabských pirátech, kteří se tu skrývali před bouřemi (a jejichž označení bylo Turchi, tedy "Turci").

Třetí den míříme do Palerma. Aspoň na chvilku omrknout části blahobytu i velké chudoby. Ale zasekli jsme se v takové koloně v Palermu cestou na San Vito Lo Capo, že jsme to vzdali (auta předjíždí zprava, zleva, do toho motorky, skůtry, kola, ze dvou pruhů v mžiku čtyři..) a raději míříme do přírody. Palermo možná jindy za lepších podmínek a ne autem. Vybrali jsme báječně, přírodní rezervaci Zingaro (Riserva Naturale orientata dello Zingaro). Najdeme ji v západním zálivu Castellamare, asi hodinku jízdy od Palerma. Pěší stezka vede podél pobřeží s krásnými výhledy. Místo bez restaurací, barů a lidí. Najdeme zde palmu trpasličí, která vytváří přes celou rezervaci pomyslný zelený koberec. Jedná se o původní druh palmy, který byl pro místní obyvatele velmi důležitý. Z usušených listů se pletly lana, tašky a rohože. Krásný trek, I když jsme ho nestihli celý. Večer přejíždíme na severozápaed ostrova do San Vito Lo Capo.

San Vito Lo Capo je v mimosezóně klidné poloprázdné městečko, v sezóně tu musí být narváno.Je zde prý jedna z nejhezčích písčitých pláží na Sicílii pod horou Monte Monaco. Připravují se tu na sezónu, tak po pláži jezdí bagry a náklaďáky. Krátké zastavení na pláži stačí a utíkáme do kopců. Tentokrát výšlap na Monte Monaco nad San Vitem. Před tím si ale neodpustíme italskou kávu v nejzapadlejší baru, bez toho nemůže začít den. Před přesunem do městečka Cefalu ještě zastavujeme na pláži Spiaggia di Santa Margherita. Další den plný zážitků.

Městečko Cefalu leží na kraji přírodního parku Parco Naturale Regionale delle Madonie. Prý jeden z nejhezčích horských regionů Sicílie. Cestou do hor zastravujeme v městečko Isnello a zastávka se vyplácí. V této sicilské horské vesničce to vypadá, jako by se zastavil čas. Z Castella máme městečko jak na dlani.

Pokračujeme více do hora a vybírám výšlap na Pizzo Carbonara (1979 m). Autem jsme popojeli do 1600 m, nebýt terénu, sněhu a cesty více neznačené než značené, byl by to pohodový výšlap. Ale dneska to zrovna nebyl dream trip. Né vždy se zadaří.. Zážitek nemusí být pozitivní, stačí, když je silný.. Cestou zpět už se mnou nikdo nemluvil. Zítra jim asi budu muset dát day off.

Cefalu patří v létě patří mezi nejvýznamnější prázdninová letoviska. Teď je tady příjemně poloprázdno. Odpočinkový den v podobě výšlapu na skálu La Rocca, kde Arabové měli pevnost až do příchodu Normanů v roce 1063. Na kopci stojí zbytky Dianina chrámu. Skvělé místo pro sledování východu či západu slunce. Procházíme Duomo, Staré město i přístav s rybářskými loděmi. Nakonec hodinku pobudeme i na pláži. Cefalu nás okouzlilo. Navečer nás čeká dvouapůlhodinový přejezd pod Etnu, do městečka Ragalna.

Výšlap na Etnu si nechávámena poslední den. Etna patří s výškou 3 329 metrů mezi největší činné sopky na světě. Sopka byla v roce 2013 zapsána mezi přírodní památky Světového dědictví UNESCO. Počasí nám ale nepřeje, dle předpovědi má na vulkánu sněžit, v nižřší nadmořeské výšce pršet. Ráno vypadá počasí nadějně, tak vyrážíme autem na parkoviště k dolní stanici lanovky. Podle webkamery na vrcholu není vidět nic. Začíná pršet / sněžit, tak omrkneme jen dva nižší krátery. Nevadí, nějaké ty sopky už jsme viděli.

Byl to pohodový týden plný zážitků a zajímavých setkání.

Itálie se zkrátka neomrzí.