DÁMSKÁ JÍZDA NA BALI

Po Nepálu opět dámská jízda, tentokrát míříme směr Bali. 9. března 2019 přistáváme v Denpasaru na ostrově Bali a dobrodružství může začít.

Z letiště míříme přímo do Kuty, obhlídka města, večeře, ráno brzké vstávání, z Kuty naše první zastávka vede ke chrámu Tanah Lot. Přijíždíme velmi brzy, tak máme krásné výhledy téměř jen pro sebe.

Již za tmy dojíždíme trajektem na ostrov Jáva. Jáva patří mezi nejlidnatější ostrov na světě. Na ráno máme objednané dva džípy, které nás vyvezou do 1900m m n. m. pod sopku Ijen. Posledních 400 metrů šlapeme po svých. Sopka Kawah Ijen je jednou z nejznámnějších  ze 121 sopek na ostrově Jáva. Nachází se zde největší sirné jezero. V kráteru sopky najdeme nekyselejší jezero na Zemi, obsahující kyselinu sírovou. Podmínky těžby jsou velice těžké, ale i tak muži, kteří zde pracují, vytěží denně kolem 5 - 7 tun čisté síry. Vše probíhá ručně, muži sestupují do kráteru a v proutěných koších vynášejí síru, kde ji kladívky roztlučou, naplní do pytlů a jiní muži naplněné pytle svážejí na vozíčcích do údolí. 

Večer přejíždíme do Pemuteranu, Beach resortu přímo na pláži. Krásné domečky v upravené a rozvketlé zahradě. Následující den odpočíváme na pláži, jógujeme, koupeme se a zajdeme na místní masáž. Jídlo výborné, ale dost bylo luxusu, je třeba se posunout dále.

V Lovině plánujeme ranní pozorování delfínů. Sjednaný minibusík pro nás ale nedorazí, tak  trochu improvizujeme a podaří se nám najít rybáře, který nám přistaví své bárky a hurá na širé moře. Delfíny zdálky vidí,e, ale již samotná plavba na rybářských bárkách je zážitek. V Asii není nic nemožné. 

Po ranním výletu  dáváme evropskou kávu a dortík. Balijská káva se fakt nedá pít.. Pokračujeme do vnitrození, cestou okukujeme vodopád Gitgit, hinduisticko - budhistický chrám Pura Ulun Danu Baratan Temple, sice v dešti, ale v krásné barevné zahradě. Skládá se ze 4 budov a každá z nich uctívá jiného boha. Stojí na břehu jezera Bratan, obklopen horami a vytváří naprosto úžasnou kulisu, pro kterou se sem vydávají tisíce turistů z celého světa. Dokonce byl vyobrazen také na 50 000 Rp. bankovce.

Večer dojíždíme do Kintamani, vesničky na úpatí sopky Batur.

Večer domlouváme průvodce na výstup na sopku Batur. Výstup není nějak extrémní, ale bez průvodce to zkrátka nejde. Ve 3.30 budíček a ve 4 ráno hurá do kopců. Za deště, ale i tak za necelé dvě hodinky jsme na okraji kráteru, ze kterého místy uniká teplá pára, ve které průvodci pro zájemce vaří vajíčka. Východ slunce nám nevyšel, ale i tak parádní zážitek. Chvilku jsme pobyly a vyrazily dolů na snídani a vzhůru dalším zážitkům.

Pokračujeme k hinduistickému chrámovému komplexu Pura Besakih. Jedná se o duchovní centrum ostrova a nejvýznamnější památku Bali. Je také nazýván "Matka všech chrámů". Právě zde probíhají oslavy a všichni jsou slavnostně oblečeni.  Další naše zastávka je na kávové plantáži, kde ochutnáváme různé druhy káv a čajů.

Odpoledne přijíždíme  k vodnímu paláci Tirta Gangga s krásným parkem, komplexem exotických bazénů s obrovskou vodní fontánou, obklopen rýžovými terasami. Tirta Gannga je oázou klidu s možností vykoupat se v jednom z bazénků. Lidé zde piknikuji, odpočívají, baví se. Název doslova znamená "voda z řeky Gangy" a je to místo, které se vrací ke kořenům hinduismu, které sahají až do Indie a k posvátné řece Ganze.

A na oběd opět do místní restaurace. Tempeh, rýže, fresh džusy na tisíce způsobů. 

K večeru dojíždíme do Padangbai. A ráno speedbotem na Gili Trawangan.

Ráno sedáme do rychlolodi a a míříme na Gili Trawangan. V přístavu, tedy spíše někde u břehu, vyskáčeme z lodi a jsme tu. Ráj na zemi. Dokonale tyrkysová voda, oslí spřežení místa aut a jízdní kola. Hned druhý den na tomto božském ostrově půjčujeme jízdní kola a vydáváme se prozkoumat celý ostrov. Cestou  však každou chvilku stavíme, fotíme, kocháme se či koupeme na každé z malebných pláží. Zatlačím dojetím slzu, když vidím jógovou shalu umístěnou v korunách stromů.

Na ráno máme domluvenou loď s proskleným dnem a frčíme na nejmenší ze tří Gili ostrůvků na ostrůvek Gili Air. Během šnorchlování  pozorujeme barevné rybky i želvy. Po návratu sedáme na kola a jedeme prozkoumávat zemětřesením poničené vnitrozemí. Tímto náš pobyt na kouzelném ostrově Gili Trawangan končí.

Ráno po balijských zmatcích s jízdenkami nasedáme do lodi s vyhlídkovou jízdou přes Gili Air a Lombok. V přístavu Padangbai přesádáme na loď směr Nusa Penida. Přichází tropický liják, že to místy vypadá na potoku a konec světa. Nic netušící, jedeme  jen na vedlejší ostrov Lembongan, kde přestupujeme na malou evidentně přetíženou bárku, slejvák i vichřice pokračují, uprostřed moře zničeho nic vypovídají motory službu, že už se všechny vidíme v hlavním zpravodajství televize Nova.. "8 tropících se žen nedaleko ostrůvku Nusa Penida..", ale jsme tu. Vítejte na magickém ostrově Nusa Penida. Ostrov opředený tajemstvím a spoustou historek o zlých démonech, posedlostí duchy a černé magii. 

 Vyrážíme na okruh ostrovem, na vyhlášené útesy Broken beach, Angel's Bilabong beach a Crystal Bay beach. Další kolikáté již TOP místo. Byly jsme i svědky místní otevírací ceremonie,  což je opravdu silný zážitek.

Balíme a vracíme se do centra ostrova Bali pod sopku Agung do města Ubud. Ubud je centrum jógy na Bali, každé ráno mířím do jiného studia a na jinou lekci. Odsud bych nespěchala. Tady za mě hodně dobrý. Skutečné kouzlo Ubudu je však schované na okraji města, kde najdeme terasovitá rýžová pole, zavlažovaná mnoha malými říčkami a další významné hinduistické památky.  Monkey Forest Ubud vynechávám a raději mažu na ranní lekci jógy. 

Pomalu se blížíme do finále. Poslední zastávka v městečku Kuta, poslední snídaně, oběd, večeře, nějaké ty dárky a srdce plné zážitků. Pak už jen letiště a dlouhý let směr Praha. Děkuji kamarádce Martině za organizaci této cesty. Díky ní jsem si mohla dobrodružství užít na 100 %. 

Je super, jednou za čas, vypadnout od rodiny, od práce, od každodenních povinností, starat se jen sama o sebe, užívat si v horách, u moře, na výletech, při jakékoliv aktivitě, kterou si naše srdce žádá.  Rodinka to nějak zvládne, musí, nic jiného ji totiž nezbyde :-).

Ač Bali byla pro mě teprve druhá cesta do Asie, již po cestě do Nepálu jsem tušila,  že výpravy na východ budou moje cesta. 

Po každém návratu domů si více a více uvědomuji, jak se máme u nás dobře a jsem vděčná za vše, co mám. Je na čase vyvézt i naše děti, aby si i ony vážily maličkostí, neboť právě ty maličkosti nejsou samozřejmostí.

A přivítání rodinky na letišti :-). Překvapili :-).