LOFOTY - KDYŽ K MOŘI, TAK NA SEVER  

V zimě padlo rozhodnutí. Vyrazíme 200 kilometrů nad severní polární kruh, kde v létě slunce nezapadá, na souostroví Lofoty. Na Norsko se určitě právem pěje jedna óda za druhou, ale Lofoty předčily veškerá má očekávání. Drsná krajina, pusto, prázdno, špičaté či oblé vrcholky vystupující přímo z moře, bílé písčité pláže, milí lidé a luxusní slunečné počasí k tomu. A ticho. Jako fakt ticho. Vítejte na Lofotech!

Cesta na Lofoty

Po vlastní ose autem je to šílená dálka, volíme pohodlnější variantu, letecky Praha - Oslo - Harstad / Narvik, letiště Evenes na rozhraní Vesterálů a Lofotů. Půjčujeme auto a během chvilky již uháníme drsnou, ale překrásnou severskou krajinou.

Ramberg

První den zůstáváme na Vesterálech v okolí Djupfjordu, ale teprve tříhodinový přejezd nám ukáže Lofoty v celé své kráse. Tři další dny zůstáváme v městečku Ramberg na břehu bílého písčitého moře. Z dálky nebylo jasné, zda se jedná o sníh či písek. Ale ne, sníh to nebyl. Ramberg je ideální místo k podnikání výšlapů a výletů do všech směrů.

Ysterad - zátoka Sandbotnen

Jeden z TOP výšlapů je z vesničky Ytresand k Ytresandheia a Litlberget s překrásnými výhledy na zátoku Sandbotnen. Výstup je dosti strmý, ale není nijak nebezpečný nebo náročný.

Trek na pláž Kvalvika

Zato další den trek na pláž Kvalvika, ufff, to je zážitek sám o sobě. Pravděpodobně patří k těm nejznámějším, neb tento den potkáváme i pár lidí. Ze začátku pohodová pěšinka, která se však hodně rychle začíná měnit na kamenné neznačené cosi, jen výhled na Kvalviku nám naznačuje, kterým směrem by asi tak mohla vést "cesta". Na pláž bohužel svítí slunce až v odpoledních hodinách, tak o tu krásu přicházíme. Po krátké pauzičce pokračujeme dále, ale řetězy jsou jaksi z velké části urvané, někde visí jen kus lana nebo jdeme mořem, chvíli odoláváme, ale nakonec to vzdáváme a vracíme se zpět a stoupáme prudce, ale vážně hodně prudce vzhůru na vrchol Ryten, co nahoru, to ještě jde, ale dolů to by byl masakr. Už teď moje kolena pláčou. Volíme tedy jednodušší variantu bez strmého sestupu a pokračuje dále přes jezírko Einangsvatnet zpět do Fredvangu. Městečka u hlavní silničky. Jupijou cesta! A schůdná!

Rybářská vesnička Nusfjord

Další den míříme z Neslandu do Nusfjordu, nejprve pohodička, výhledy na moře, pak kameny, skály, žebříky, tu a tam po zadku, tu a tam po čtyřech, no a po čtyřech hodinách jsme se úspěšně vynoříme v Nusfjordu, celkem vyřízení, zajdu do kiosku, zda náhodou, ale úplně náhodou nejezdí lodní taxi zpět do Neslandu. V kiosku se potkáváme s jednou paní, která má úplně stejnou otázku, ale nic takového, takže pěkně zpátky čtyři hodinky zase po svých. Hlady už nevidíme a v bungalovu uvařený kuskus byl tou pravou odměnou

Čtvrtý den s těžkým srdcem opouštíme Ramberg a míříme na úplný západ Lofot, do městečka A. Slunce už tak prudce nesvítí, je lehce pošmourný den, vypadá to na road trip, což není náš šálek kávy, ale městečko A si projdeme během chvilky, přestává pršet a už zase padáme do lesů, mokřin a zátok Norského moře. Vrchol Reinebringen u městečka Reine nezdoláme, ani nemůžeme, dovídáme se, že specialisté z Nepálu pracují na jeho opravě, musí v letní sezóně, kdy jsou nejlepší klimatické podmínky. Ale i kdyby přístupný byl, tak vzhledem k obtížnosti červených tras, do černé bych se tedy nepouštěla.

Poslední den opět vymazlený slunečný den, nás ale čeká pětihodinový přejezd Lofot a část Vesterál na letiště Evenes. Jedna zátoka krásnější než druhá, každá bělostně písčitá pláž láká aspoň k malému zastavení, ale čas nás tlačí, abychom včas vrátili auto a stihli náš let přes Oslo zpět domů. Severské hygge nám končí, ale vám může začít