Amfiteatr Creux du Van

Skalní útes v pohoří Jura

Cestu do francouzského Chamonix jsme tentokrát zvolili trochu netradičně. Let do Ženevy nám zrušili, zvoli jsme tedy let Praha Basilej a z letiště jsme zamířili do vesničky nad neuchatelským jezerem ve francouzském kantonu Švýcarska. Les Hauts se stává na pár dnů naší základnou. 

Vrcholky v okolí jsme zvládli při minulé návštěvě. Letos jsme se vypravili do skalního útesu Creux du Van, tvořeného vápencem v údolí Val de Traverse v pohoří Jura, na hranici s kantonem Vaud. Skalní stěna má tvar půlměsíce, je 1400 m dlouhá a 440 m vysoká. Oblast je vyhlášená přírodní rezervací. Žádné vstupné se zde neplatí.

Cesta autem z Neuchatelu netrvá více než půl hodinky. Auto parkujeme v městečku Noiraigue, ideálně až na parkovišti a občerstvení Ferme Robert nad Noiraigue. Ušetříme si tak ne příliš zajímavé stoupání po asfaltce a několik švýcarských franků k tomu. Trasa začíná hned za zmíněnou restaurací. Pozvolné stoupání se mění v strmější a strmější, ale výhledy ze skalních útesů i na skalní útesy stojí za to. Při dobré viditelnosti je vidět až Mont Blanc, bohužel to štěstí jsme neměli. Fotím všude a všechno neb to se nedá nefotit.. Za hodinku jsme nahoře. Lidí poskromnu (internet mluvil o "václaváku"), útesy nám připomínají okolí městečka Bournemout či Anglii?? Nevynecháváme ani vrchol Le Soliat (1465m). Počasí začíná být nevlídné, v dálce začíná bouřit, tak mažeme rychle dolů zpátky na parkoviště. K sestupu volíme stejnou cestu, dá se však zvolit okruh kolem dokola, po jedné straně nahoru, po druhé straně dolů.

Příjemná výlet i pro rodiny / nepříliš zdatné turisty. My si dali výstup i sestup v tempu, tak jsme se zapotii až dost.

Déšť nás minul, jedeme se ochladit do neuchatelského jezera, Lac de Neuchatel. Krásné plážičky, skoro jako u moře :-). Navečer nás čekají naši příbuzní s několikachodovou večeří. Díky jim za doporučení tohoto místa.

Další den ráno směr přeplněné Chamonix. Jsem již zde potřetí, ale takový masakr jako letos jsme ještě neviděla. Francouzi i Švýcaři se bojí létat, všichni míří do hor. Parkoviště plná, exponovaná horská místa plná, hledáme neznačené cesty, někdy jsme úspěšní, někdy méně. Přesto nás krása hor nezklamala. Hory jsou prostě nejvíc!